Dobrodružství prožít ze svého křesla? Cestovat do dalekých míst a i třeba v…. Jste zvědaví? Však uvidíte sami, co jeden cestovatel zažije ať už v orientu, Japonsku, jižní Americe a…. Nechte se překvapit a vykročte s námi na dobrodružnou cestu.
Úryvek:
CESTOVATEL: „Podarují nás. Dostaneme vodu.“
MIGUEL radostně: „Konečně! To je skvělá zpráva.“
Náčelník zahuhlá.
CESTOVATEL: „A pak se staneme darem my.“ MIGUEL: „Darem? Jakým darem? Co to plácá?“
Náčelník pokračuje.
CESTOVATEL: „Jsme pro ně význační. Dar.“ MIGUEL: „No, to je hezké.“ CESTOVATEL s klidem pokračuje: „Říká, že proto budeme obětováni pro dobro kmene.“
MIGUEL zalapá po dechu: „O…O….Obětováni?!“
CESTOVATEL: „No, to se jistě vysvětlí.“ Zamyslí se, mezitím Miguel lapá po dechu a pokračuje: „Třeba to je jen nějaký slovní obrat.“ A zasměje se nejistě.
Náčelník se usměje, zazubí. Indián také.
MIGUEL chytne dech a praví: „Hele, tohle je na mě moc. Moc silný šálek čaje!“ CESTOVATEL v klidu: „Vidíš, teď jsem dostal chuť na šálek pravého japonského čaje. Musíme se tam někdy vrátit.“
Miguel se nevěřícně a s otevřenou pusou podívá na cestovatele, ten se vrátí ze snění zpátky k zemi.
CESTOVATEL: „Zachovej klid, příteli. To se jistě vysvětlí. A i kdyby skutečně mysleli to barbarské obětování jako fakt, umění diplomacie vše zachrání.“ MIGUEL: „Jen aby.“ CESTOVATEL k náčelníkovi: „Kupa nevajamaka čupa nerituál?“
Náčelník s úsměvem zavrtí hlavou a kývne na indiána, který se zvedne a přistoupí ze zadu k cestovatelovi a Miguelovi s oštěpem.
Ti dva se na sebe podívají, Miguel sklopí zoufale hlavu.
MIGUEL povzdechne: „Ovšem, diplomacie někdy selže.“
Setmí se a reflektor nasvítí sedícího spisovatele.
