Stockholm, ze vzduchu, na zemi i po vodě
Blížily se Vánoce a zatímco v Čechách vrcholila teplá zima, zamířil jsem za bratrem na sever, až do Stockholmu. Letadlem z Prahy doletíte do hlavního města Švédska za cca jeden a půl hodiny. Švédsko, to je země sportu, masových kuliček, na výslovnost obtížného jazyka (zvláště s náslechem vzhledem k jevu, kdy sdružují dohromady jak hlásky, tak i slova), nádhernou přírodou, bodrými, však trochu nedůvěřivými lidmi, ale také s určitým klidem a vyrovnaností, bohatou historií a mytologií a mnoha drobnostmi, které člověka překvapí. Stockholm se rozkládá na 14 ostrovech. Když jsme přiletěli, bylo tam o kus tepleji, než u nás na jihu Čech. A ta atmosféra, kterou tvořila osvětlená okna domků, bytů, zahrad a každého rohu ulice, tohle nevtáhne pouze romantika. Osobně nemám moc rád takové to vánoční zdobení až přezdobování, aneb všeho moc škodí. Ale zde jsem uviděl něco jiného, švédskou fantazii, vtip a ze všeho jsem cítil tradici vycházející z tamější kultury, mýtů a pohádek.
První věc, všude jsou svíčky, ať už elektronické anebo zapálené v lucerničkách, „domečcích“ či boxech. Další, hvězdy. Spousta hvězd. Různé počty cípů, nejrůznější tvary, velikosti, ovšem všechny barevně sladěné a k sobě ladily. V oknech navíc byly vystavené lodě, od vikinkských, po pozdní údobí. Když jsme se procházeli uličkami anebo vynořili z lesa (bydleli jsme v tzv. lesním sídlišti, což je skupina domků, bytovek, které se vynořují z lesů a skal), už z dálky jste spatřili světélka. Trochu to na mě dýchalo podobnou atmosférou, jak v malých zasněžených německých vesničkách. Ovšem v severském stylu a bez sněhu.
Nebuďte překvapení, pokud v některých městských částech Stockholmu narazíte na srnky, jeleny a jiná zvířátka, která se tam pasou, zazimují, a protože nemají hrůzu z lidí, pohybují se volně okolo příbytků.
Švédové prožívají Vánoce hodně silně. Dárky nosí kozlík, kterému pomáhají skřítci. My bychom je popsali jako hospodáříčky, kteří vyrábí dárky a chtějí podarovat hlavně chudší děti. Čas nadělování bývá před večeří, která je doslova švédskou tabulí. Máte na výběr z ryb, ovoce, oříšků, kaštanů, pestrého pečiva (převážně sladkého, protože to Švédové milují, a i chleby bývají nasládlé, až si chvílemi říkám „zlatý český chleba!“ :-D), sýrů (Epesní! Lepší jsem zatím nejedl!) a třeba jogurtů, které tu seženete ve velkých baleních (skoro jako kotlík). Když skončí štědrovečerní hostina, ještě oslavují, děti pijí horkou čokoládu, baští třeba marcipán (něco neskutečného, lepší jsem ještě nejedl, je to jako ten nejlepší fondán kombinovaný mávnutím křídel cukrového motýla), dospělí navíc i něco tvrdšího anebo různé sladké likéry a pak se jde spát, protože zpravidla ráno od 7-8. hodiny začíná naše obdoba půlnoční mše. Cestu na mši ukazují u domů a zahrad rozsvícené svíčky a louče, protože všude ještě panuje tma.
Takový kostel je úžasné místo, protože když tam dorazíte promrzlí, pořádně se zahřejete. Kostely tu vytápí! Jedna z prvních věcí, která vám padne do očí, je koule se svíčkami a betlém, ve kterém nesmí chybět sobí parohy a vyjící vlk.
Ale abych už moc nepsal, něco si zase nechám na příště
Pohybovat se mezi 14 ostrovy, na kterých leží Stockholm, lze různě. Tramvají, metrem, pěšky, ale dost často lodí. MHD je zde situována tak, že v jejím rámci lze dojet vlakem až za město.
Švédsko je v současné době konstituční monarchie a v tomto královském zámku žije král s královnou a jejich syn.
Když se člověk toulá po okolí a zkoumá kde co žije, může ve zdejším Skanzenu objevit i soba. Tahle smečka měla zrovna siestu a nechala se vyfotit. Jejich divočejší brášky a sestřičky naleznete ve volné přírodě mnohem dále na sever. Jestli se tu člověk setkává s pozitivním přístupem ke zvířatům (ostatně, i s důrazem na zodpovědnost, psy tu musí mít na vodítku, kočkám budují u domů a bytovek můstky, po kterých mohou seběhnout do pater, na každém rohu krmítko, vysoká tu chodí skoro až k příbytkům a vůbec je vidět, že ať už kočka či jelen, nemají z člověka strach), pak ale nerozumím postoji k vlkům. Jsou centrem lovecké zábavy. A přitom ve Švédsku, podle posledních zpráv, je zmapováno cca 300-400 kusů, které žijí převážně v oblastech směrem k hranicím s Finskem.
Nikdy jsem nepřemýšlel, odkud se vzala klasická pohádka o čarodějnici žijící v chaloupce na kuří nožce. Až tady. Jedná se o repliku původního obydlí, která dala za zrod fantasii a námět byl na světě.
Na jednom stockholmském ostrově mají skanzen, který je nejstarší na světě. Ve švédštině znamená hradby a byl založen v roce 1891. Když jsme jej navštívili, zrovna tam skupinka umělců vytvářela z kousků ledu různá zvířata.
Kousek od královského zámku je veliká zahrada, které vévodí součást Čínského pavilonu. V pošmurném zimním dni si člověk připadal, jakoby procházel nějakou zakletou zahradou.
Stockholmská radnice, místo, kde se udělují Nobelovy ceny.
Jestli mě okouzlila příroda, nesmím opomíjet jídlo. Tolik dobrot, co tu člověk sežene. Navíc, běžný Švéd si tu může dovolit ze svého platu více potravin, a k tomu kvalitnější. Sýry, to je kapitola sama o sobě. Tahle fotka je z jednoho velkého obchodu, kde jen jdete a musíte se krotit, abyste něco nesnědli.
Interiér kostela, ve kterém nechybí hodiny. Zdejší kostely mají v zimě jednu obrovskou výhodu. Topí tu! A zajímavostí je, že jesličky na Vánoce staví většinou na nějaký náhrobek a nesmí v nich chybět paroží a vyjící vlk.
Vánoce jsou zde spojeny s vánočním kozlem, který za pomocí skřítků roznáší dárky. Symbol kozlíka se tu odráží všude. Ze slámy či roští vyrobený kozlík bývá ještě dozdobený stuhami a látkami.
Vyzdvihnutá loď Vasa, která se potopila po vyplutí. Stačila vystřelit salvu z děl a cca do 15-30 minut šla ke dnu.
Tajemné jeskyně? Ne, součást stockholmského metra. To je koncipováno tak, že každá stanice je odlišná. Na jedné jsou třeba stěny pomalovány dětskými kresbami. U jiné naleznete vědecké vzorce, citace, definice, nákresy, ze všech oblastí vědění.
A nakonec jsem si nemohl odpustit tohoto hafana. Tenhle cestovatel pořád pobíhal kolem sedadla, byl neklidný, až se rozhodl, že si takhle schrupne.
