Číše
Doplň mi číši,
ještě dva žejdlíky,
lij, víc a více.
V hlavě myši
prokously žolíky
a ve tmě hasne svíce.
Číše je vypitá,
mysl tápe,
naděje vybitá
a důvěra tam…
„Zoufalý smích“
Zachvíli zkape.
Doplň mi pohár,
sličná krasavice!
Ještě pohled a úsměv,
v srdci rozhoří žár,
až vzplane lavice
a nálevna ponese zpěv.
Číše je pod stolem,
duše ztracená,
zkroucení pod bolem
a malý sen umírá…
„Pláč.“
Křivda je splacená.
Opravdu?
Nejsem si jist,
pravil s oslí kuklou.
Už nechce jíst,
sám.
Ani pít,
beznaděj žluklou.
A duši?
Ztrácí,
když vše s úroky splácí.
Pomalu a jistě,
do tmy ji vrací.
Se stínem,
svým přítelem,
či jen průvodcem?