DO SANTIAGA DE COMPOSTELA

Skelný kopec (25. srpna 2012)

Za úsvitu jsme si sbalili věci, srovnali na podlaze slámu, která mimochodem skvěle fungovala jako izolace. Německý pár odešel časně z rána před námi, nestačili jsme se rozloučit. Nevadí, ještě se třeba setkáme. Čekal nás další den doprovázený pařákem.

zřícenina chrámu San Antonio

Kolem dopoledne jsme dospěli ke zřícenině chrámu San Antonia. Současnými obyvateli byli holubi. Pánové a paní se tam uměli vskutku zabydlet.

zřícenina chrámu San Antonio

Mezitím, co jsme se procházeli místy pamatujícími jak bouřlivou dobu, stejně tak i rozkvět, k našim položeným krosnám se přiblížila zdejší průzkumnice. Batohy ji zaujaly natolik, že si je stále prohlížela i po našem příchodu. A přes počáteční nejistotu a nedůvěru se od nás nechala pohladit a podrbat. Však, stálo to za to. Vrnění nám bylo poděkováním.

průzkumnice

Kus cesty jsme šli podél silnice a před námi se rýsoval obrovský kopec, na kterém se nachází hrad nebo spíše pevnost. Je to blízko městečka Castrojeriz. Navíc při procházení malou vesnicí jsme se zarazili nad symbolem na jednom kostelu (pravděpodobně). Obrácená pěticípá hvězda, neboli Bafometova pečeť, to se nevidí každý den a zvláště takhle na sakrální budově.

podivná stavba s vyzobrazeným symbolem Bafometovy pečetě

kopec u Castrojeriz

vesnice u kopce

cesta na blýskající se kopec

Když jsme se na kopec zadíval, přišlo mi, že se chvílemi blýská (na fotkách to nevynikalo). Můj vizuální dojem mi potvrdili i ostatní. Vrstvy kopce tvoří křemičité střípky a odštěpky černého neprůhledného nerostu.