Domů (2. září 2012)
A blížím se ke konci tohoto vyprávění. Další den jsem časně z rána odcházel, venku se zastavil a naposledy se rozhlédl kolem dokola. Ty vzpomínky, které mi zůstanou, se třeba stanou inspirací. Pro cokoli. Tvorbu, cestování, hry, především však pro další části života. Přál bych si, aby nejen pro mě, ale pro všechny, kdo si budou chtít poslechnout vyprávění, přečíst zápisky a zkrátka inspirovat.
Tahle cesta byla víc jak výprava. Svíčky byly zapáleny a plamínky hoří za lidi, kteří měli nějaké přání, prosbu anebo jen coby vzpomínka za ty, kteří tu již mezi námi nejsou.
Abych tenhle svůj tok myšlenek (jak doufám usměrněný) zakončil, během celé pouti jsem si uvědomil více věcí. 13 z nich má však podle mého zásadní význam. Nechci z povídání udělat duchovně orientovanou příručku, knihu apod. Berte prosím to tak, že to jsou mé postřehy, které jsem si uvědomil během cesty. A stejně jako tímto převyprávěným deníkem se chci podělit, tak i s nima.
1. Pochybuješ-li o sobě, každý den si řekni sám sobě alespoň jednu pozitivní věc.
2. Obejmi, a tím řekni.
3. S veselou myslí dále dojdeš.
4. Otevři srdce i mysl jinému srdci a mysli.
5. Láska má různé podoby.
6. Zpomal a dívej se. Uvidíš více.
7. Znamení má různé podoby.
8. Minulost je třeba řešit a vyřešit.
9. Láska prochází žaludkem.
10. Srdce a mysl by měly být v rovnováze, avšak převažují-li misky vah na některé straně, věř více srdci.
11. I malý čin může dosáhnout velkých věcí.
12. Zlo plodí zlo. Dobro zase dobro. Nic však není ztracené a i jednoznačné.
13. Člověk je tvor družný.
